čtvrtek 29. dubna 2010

Winter season 2010

Itálie S.Catarina






Francie Less Karelis

Francie 2009


přehrada Barrage du Sautet


canyoning RAVIN DE SAINT-JEAN


Zrovna přejíždíme od Verdonu k Ubaye, když mi Petr s Janou oznamují, že budu muset napsat nějaké povídání o tom, jak to tam všechno bylo. Snažím se z toho vykecat, ale mé snahy jsou marné. V pondělí po příjezdu mi ještě píše Petr, abych na to nezapomněl, a že prý stačí jeden dva nejsilnější zážitky. No a tak mi nezbývá nic jiného, než něco napsat. Zážitků bylo spousta a vybrat z nich dva bude asi složité. Velmi silným zážitkem byla například první řeka Rýn, která se mnohým líbila, hlavně blbečkům co jezdí na rodeovce a pak si stěžují, že je bolí nohy. Ale jinak byla pěkná. Ferraty byly také velice pěkné, především krajinově, ale i obtížnostně a nesmím zapomenout ani na pěkný válec Rabiaux na řece Durance, který ocenila především raftová sekce. Já tady však chci vzpomenout na dvě řeky a sami určitě uhádnete na jaké. Je to řeka Bonne a řeka Guil.




BONNE

Již v noci přijíždíme k Bonne. Většina spí u vysedacího místa. My však odjíždíme dál, protože jsme se tam už nevešli. Ráno se všichni scházíme u mostu Pont du Prete, kde je také vodočet, podle kterého se rozhodujeme, že pojedeme spodní těžší usek. Ještě rychlou snídani a honem do hydra. V tuto chvíli ale nastává téma k debatování a to velice záludná otázka: „Long či short neboli krátký či dlouhý neoprén?“. Po deseti minutách, kdy už je skoro každý rozhodnutý pro krátký, nás Petr tvrzením: “Oblékáš se na vodu a ne na vzduch a co když zaplaveš nebo budeš někoho zachraňovat!“ přesvědčil do dlouhého a to se některým i docela vyplatilo. Takže oblečeni do dlouhých neoprénů se začínáme rozcvičovat a pomalu nasedat. V tu chvíli se objeví Francouz. Po složité konverzaci nám dělá průvodce po řece. Nutno dodat, že nám to dost usnadnil. A tak už konečně vyjíždíme na vodu a po pár metrech vjíždíme do první soutěsky, tak akorát na loď = drossage, jak jsem se dozvěděl z Petrova průvodce. Začínají i valečky a menší schody velice pěkné. Postupně se obtížnost zvětšuje a my dojíždíme k jednomu většímu schodu. Zde jde pár lidí prohlížet a my zatím nervózně čekáme nad peřejí a už konečně jedem první schod. Pohodička, pod ním lagunka. Najednou mi někam zmizela řeka. Francouz mi ukazuje, ať jedu doprava,: „Na takovej šutr?“ říkám si, asi chce, abych to přes něj boofnul, tak jedu. Nemám skoro žádnou rychlost a jsem už skoro na hraně. Rychle tam hodit záběr a už vidím, že je to jen takový sjezd. V pohodě stavím ve vracáku, kde se dozvídám, že Ivetka zaplavala a ostatní jí jeli chytat loď. Čekám tedy na ty, co to ještě nesjeli, abych nejel sám. Dojíždíme k další peřeji, kde na nás čeká Bára a říká nám, že ostatní to přenesli. Přenášení je trochu horolezecké a tak s Michalem přemýšlíme, že to pojedeme. Ještě koukneme, jak to projede Frantík, ale pak to radši přeneseme. Kousek pod peřejí potkáváme Ivetku a říkámejí ať tam počká na mostě, že pro ni pak sjedeme. O kus níž už na nás čekají ostatní a mají Ivetčinu loď. Petr si jí chytne na hupgumu a jedeme dál. Po chvíli už dojedeme nakonec, kde nás čeká svačina a nepádlující sekce.

BONNE

BONNE




GUIL

Ráno brzký odjezd, abychom vše stihli. Začínáme ferratou v Hradním příkopě, kde si nejenom užíváme krásy ferraty, ale také prohlížíme řeku a rozhodujeme se, jestli tento úsek pojedeme. Hned jak slezeme z ferraty odjíždíme nahoru k řece, kde budeme začínat. Klasický oblékací problém long či short se mě tentokrát netýká a tak jsem rychle oblečený a už vyrážíme. Pěkné peřeje WW III+. Honza Hodic plave, je dosti nervózní a moc si to neužívá, zato ostatní ano. Dojedeme až nad hradní příkop, kde končíme. Já a Kuba už máme vynesené lodě, když se dozvídáme, že to někdo jede. Rychle lodě na ramena a za nimi. Naštěstí jsme je ještě stihli a tak jedeme s nimi. Vjíždím do Hradního příkopu a přede mnou jen bílá voda. Snažím se udržet loď rovně, ale dělá mi to velké problémy a do obávaného esíčka najíždím skoro bokem. Naštěstí je to úplně v pohodě a stavím u ostatních ve vracáku. Slyším jenom: „Z tý ferraty to vypadalo úplně jinak, nebo tady je snad víc vody než bylo ráno.“ Jedeme dál, už jen pár průskoků a jeden válec, ze kterého musím vylehávat, ale to je u mě běžný. Dojedeme a čeká nás ta nejhorší část, donést lodě cca 500m k autům. Vyčerpaní dáváme malou svačinku a přejíždíme ke Trojkombinaci. Ještě rychle prohlídnout, první skok bude pohoda je tam jazyk, ale ten druhej bude horší. Rychle přinést loď a už koukám, jak to jede Petr. Válec na první části ho pěkně loopuje a tak začínám mít obavy. No nic, ještě poslední načtení cesty a už sedím v lagunce nad peřejí. Přede mnou jede Kuba a podle pohledů diváků, kterých bylo opravdu mnoho, vidím, že to sjel a tak rychle cvičný eskymák a vyjíždím. Jen se rozjedu, už vidím, jak si to štráduju do tý neuvěřitelný jámy. Předvádím pár šrotwheelů a vyplivává mě to na skálu. Chvilku čekám, jestli mě to z ní stáhne, ale nic. Tak zvedám o skálu a hned přepadávám zpátky, rychle eskymák a už zase padám do ohromný jámy. Rychle zvedám a jenom vidím, jak míjím zády kapsu ve skále. Dva záběry a už sedím dole ve vracáku a mám za sebou trojí zvedání na Trojkombinaci. Za mnou dojíždí Jirka, který jede úplně předpisově. Trochu vydýchat a jedeme dál pěkné čtyřkové peřeje. Asi po dvou kilometrech už nemůžeme, tak dáváme pauzu a probíráme, jak to kdo sjel. Dále se řeka uklidní, ale jenom na chvilku, aby nabrala síly na další úsek. Válce jsou pořád blíž k sobě. Stavím ve vracáku, ohlížím se a vidím, jak Jirka plave. Pokouším se chytit loď, ale bohužel se mi to nedaří, protože pode mnou je zablokovaná peřej, kterou přenášíme. Jirka je v pohodě na břehu a loď mu odlovili nějací rafteři, takže nám nic nebrání pokračovat. Po chvíli dojíždíme

k tunelu, kde já, Kuba a Jirka končíme. Petr s Honzou sjíždí válce před tunelem a i s Pepou pokračují dál .






GUIL - Trojkombinace

GUIL - Trojkombinace

GUIL - Trojkombinace
Guil

Guil

Guil


Tak takhle jsme si užívali Francii. Bylo to velice pěkné a děkuji Petrovi, že mě vzal s sebou a že jsem si to mohl takhle užít. A nezapomeňte: „Zážitek nemusí být hezký,ale intenzivní“, ale já myslím, že mé zážitky byly spíše hezké.


Ahoj Kuba

Albánie 2009

TREBIŽAT
Náš medvěd
KIR
OSUM
VJOSA
DEVOLL

Expedition Kyrgyzstán 2008



Nasedání na Alamedin
Ču kaňon Boom
u Sary-Džaz

Džuan-Aryk