Vingart

Když jsem zjistil, že budu tátovi pomáhat ve Slovinsku a nestihnu kvůli tomu Sopáč, tak jsem moc nadšenej nebyl. To jsem ještě nevěděl, co mě čeká. Jeden den jsme neměli vodu, a tak jsme se šli kouknout na soutěsku Vingart. Jako správný vodák jsem hned koukal, kudy bych to jel. Za chvíli jsme na konci, tak si říkám, že by to šlo jet. Rychle tedy zpět na horu, kde se oblíkám do hydra a už jsem na vodě. Tatík a Honza mi dělaj záchranu. Jen jak vjedu do soutěsky, tak už na mě ukazujou prsty a spouště foťáků cvakaj. První skůček se mi moc nepoved, ale to napravuju na dalším. Pod vodou je kláda, ale bez problému boofuju.

Ještě jeden skok a už jsem u prvního těžšího místa. Úzký průskok u skály. Ještě ho prohlídnu z blízka a už jedu. Nájezd na skalku a čistě projíždím, jak jsem chtěl.

 Pár záběrů a jsem u velkého finále. Asi 3 m vysoký skok. Prohlížení, nájezd nevypadá úplně nejlíp, ale jdu do toho. Ještě než jsem skočil se o zábavu přihlížejícím postaral Pohádka, který se opřel o zábradlí mostku a to se pod ním zlomilo. Po asi 7 metrovém pádu, naštěstí do vody, se vzpamatoval a přihlížející se otočili zpět k vodopádu. Rozjíždím se z lagunky skáču vpravo přes skalku.

 Skok se mi daří dobře, dopadávám vedle skalky a nemám místo na záběr a tak mě voda stahuje do kapsy za vodopád. Vyzvedávám a zkouším projet vodopád ze zadu. To se mi bohužel nedaří a jsem z pět v kapse za vodopádem. Druhý pokus se taky nedaří a já musím vyplavat. Loď bez problému odplavává dál, ale já zůstávám za vodopádem. Zkouším podplavat, ale nejde to. Na druhý pokus se chytám házečky a vytahujou mě ven. Bez škrábnutí se vracím s lodí na rameni přes pokladnu, kde na nás moc pěkně nekoukali, zpět k autobusu.